SLOKY

Antonín Sova

Přes žloutnoucí stromy šerá v okna zří nám obloha. Maškaráda... Ještě včera chtěl jsem rvát se o boha. Mrtvý, mrtvý, zdálo se mi, světla planou nad hrobem. Živ je, živ, leč němý, němý, výmluvným svým způsobem.