SOUCITNÝ SONET

Antonín Sova

Tu skříňku se šperky v své samoli kráse(J6f) žovým prskem jsi otevřela z rána(J6f) snad touhou zraky všech být všude stopona(J6f) jsi vzala še šat jenž mlze podo se(J6f) Ó jak si překrás blesk tma v oka řase(J6f) tvá průsvita pleť je z bílých ží stkána(J6f) nevím nevím sám proč jsi tak milona(J6f) pro frási lacinou jež pravdou ti zdá se(J6f) Hrček v sousedství ta dívka bíd zcela(J6f) ta dob opička by umřít musila(J6m) svou velkou vis kdyby to uvila(J6f) Neb s hlubším srdcem svým nervos rozechvě(J6f) jak odkopnu zvěř se často vzrušila(J6m) a těžce plakala že je tak opuště(J6f)