HRNČÍŘ

Antonín Sova

Dnes v jitra úsvitu vstal rozespa(J5f) do lehkých škor obul nohy bo(J5f) luh oknem omženým jen hořel v rose(J5f) a lesy daleko v dne žích plály(J5f) A za stroj k práci svo usedaje(J5f) jím pohnul v ráz že skřipot zazněl (J5f) jej roztočil jiskry bleskly z hlíny(J5f) a zlatem hrály dob vlh kraje(J5f) z blízkých pastvin u vyschlého splavu(J5f) krav stádo šlo kde v olše stín si lehal(J5f) jim do bo květ ru vrbky šlehal(J5f) stvol skvrnitých a dutých bolehla(J5f) Jen okna vánkem časem zaskříla(J5f) Krá smečka řila tu kolem(J5f) že k smíchu to když hrála s trávným stvolem(J5f) neb se střecem kankán prola(J5f) A teď jde dívka Dob jitro (J5f) a s ní se smě ce slun lada(J5f) kus trávy neb kráky da(J5f) nad okna vo se klo sma(J5f) By viděl líp hned vezme okury(J5f) líc ho zaplane v nach purpuro(J5f) a vdovec mrzu cos honem po(J5f) a hube tvář v ob vzrůs tvary(J5f) A že je sva pobož a mrav(J5f) ku skří zčerna hned skočí stranou(J5f) Rodičku Boží dokanou(J5f) ten poutník svatohorský neunav(J5f) Leč kolem prá manže jdou mla(J5f) a babka ja Řeči z toho budou(J5f) že on je stár a že si vybral chudou(J5f) a že to neschvalu kamadi(J5f) Leč pomluva proud lásky nezasta(J5f) neb krb je chlad jizba bez kolébky(J5f) ba ne mluvit s kým vlas hladit heb(J5f) a ženich sta ten je tvrdohla(J5f) Neb na dnešek se div věc mu zdála(J5f) že nebožku zřel jako živou kdysi(J5f) s ním sela s ním z jed jedla sy(J5f) a ke sňatku své svole mu dala(J5f)