DĚLNÍK VE SVÉM

Antonín Sova

Když dělník z práce kráčí na večer, provázen sluncem bledým v jeden směr, když obří stíny sosen ulehnou rovinou, v níž se sotva zvuky hnou, potřísněn krví práce, mozoly pro štěstí jiných, černé oboly vybírá z drobné kapsy u vesty, je mění na chléb v krámku u cesty... Pak v sad svůj vejde, v drobnou zahradu, to v temnu, po slunce již západu, prsť v záhonech, jež zjihla, obrátí, zaleje trávník, začne kopati... K své přivoní si růži rozkvetlé, jež zavřela se touhou po světle – a sednuv na drn, zahledí se v květ... V té chvíli velký je ten jeho svět...

Patří do shluku

šachta, havíř, horník, kovkop, uhelný, továrna, uhlí, štola, zemník, dělnický

159. báseň z celkových 362

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Hornická. (Adolf Heyduk)
  2. Sever. (František Cajthaml-Liberté)
  3. XIII. Horníkům v uhelných dolech (Adolf Heyduk)
  4. DĚLNÍK – SVĚTOBĚŽNÍK ZA ODPOČINKU (Antonín Sova)
  5. V lomu. (Adolf Heyduk)
  6. Černé pole. (František Cajthaml-Liberté)
  7. V noci. (František Cajthaml-Liberté)
  8. PRÁZDNO VŮKOL – TEMNO NADE MNOU. (Irma Geisslová)
  9. Pohřeb. (František Cajthaml-Liberté)
  10. DUCHCOV (František Cajthaml-Liberté)