Za večerů vždy v jaře kdy otevřen je chrám(J6m)
bezová vůně s travou s narcisy voní tam(J6m)
Zář večera se lije otvorem veřejí(J6m)
a po kamenné dlažbě jde zlatou šlépějí(J6m)
Ruch velkoměstský zhynul a zhynul znik a ztich(J6m)
zvony se odmlčely na starých zvonicích(J6m)
Jen látky drahocenné svou vůni vmísily(J6m)
v tajemná echa zvuků jež kroky vzkřísily(J6m)
A po lavicích černých jak zlatou síť bys táh(J6m)
až k zpovědnicím ztichlým se tříští slunce prach(J6m)
A obrazy ty staré jak oživly by hned(J6m)
bez voní li a slunce jak paprsk na ně slét(J6m)
Světice usmívavé ty jež milují lid(J6m)
a Kristus bolestný tak má v tazích tichý klid(J6m)
Tu vedle sebe skorem Smrt hledí z černých mar(J6m)
a Život z křtitelnice ten velký božský dar(J6m)
A slunce jak v nich stejně paprsky setkává(J6m)
to s Životem Smrt vlídně si ruku podává(J6m)