ZA SLUNNÝCH DNŮ

Antonín Sova

To slunce nejvíce snad září(J4f) na vesnických jen hřbitovech(J4m) tak v říjnu kdy se vichry sváří(J4f) a ostružiny zrají v zdech(J4m) Vše vyzlaceno listí žluté(J4f) mřížoví trávy květiny(J4m) nad kaplí stromy rozklenuté(J4f) a okna blesk jsou jediný(J4m) Tu nejlépe se člověk dívá(J4f) na obzor v záři vetkaný(J4m) list po listu jak v hroby splývá(J4f) a pádem duní kaštany(J4m) Jíkavé zvuky ptáků nesou(J4f) se krajem prázdným do ticha(J4m) a tepny země tak se třesou(J4f) neb míza její vysýchá(J4m) Ted mrtví sen li jaký mají(J4f) své ruce k očím přitisknou(J4m) a po rozteklém slunci v kraji(J4f) si zhluboka tak zastýsknou(J4m)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	5
Celkem veršů:	20
Jamb:	20 (100 %)