SLOKY IRONICKÉ

Antonín Sova

l ty spokojen jsi jenom na chvíli, tu chvíli, co svůj život necítíš, co na dny nemyslíš, jež ranily, ni na ony, jimž kráčíš stále blíž. Ba líp je necítit, co zavěsil ti život na hruď, bedra, na šíji, jak ubohý neb jak jsi směšný byl, a jak tě při tom zvolna zabíjí. Co z tebe udělal, to neznat líp, své otroctví si každým odbýt dnem, a nechat život drsný přísti vtip o velkém člověku a svobodném. Tak možno ještě klidu dosáhnout, i možným štěstím zkájet duši svou, a skorem netoužit se zbavit pout, a přilnouti k nim s láskou dědičnou!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

682. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jen pomysl jsi, věčně nevyzpytný, (Adolf Heyduk)
  2. PŘI POHŘBU. (Josef Svatopluk Machar)
  3. PÍSEŇ O NEVYHLADITELNÉM ZLU (Antonín Sova)
  4. MEDITACE O IDEALU ŽIVOTA. (Jaroslav Vrchlický)
  5. FATALISMUS. (Božena Benešová)
  6. Co jsem, jen hádám a co je mně po tom, (Adolf Racek)
  7. IN MEMORIAM M. P. (Jaroslav Vrchlický)
  8. NECHTĚJ SOUCITU! (Bohuslav Květ)
  9. Bůh a člověk. (Bohdan Kaminský)
  10. Člověk přírodě. (Jaroslav Vrchlický)