TŘI OBDOBÍ ŽIVOTA

Antonín Sova

Tři období má život. Z rodných vod loď v moře jede, mizí jako bod a kam jen pohlédneš, je slunný den, přístavy hostinné, úsměvy žen, a města v slunci leží před tebou a chrámy s nádherou a velebou. Loď brzy vjíždí v prostor bez mezí. O skály chřestí svými řetězy, a loď-li jinou potká, rozvine svou vlajku v boj neb shodu pokyne, co mezi tím své mrtvé hází v hloub a plachty dmou se v chvat a skřípe šroub. Pak tmavé vody stáří jsou ti blíž, – ó bouři smrti hučet neslyšíš? Loď pod hladinou klesá v lůno vod v té chvíli, mžikem, slední mizí hrot. Snad potápěči někde blízko jsou a zlato, jež tam bylo, vynesou!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby