O SKLEPNÍKU A JEHO MILÉ

Antonín Sova

O SKLEPNÍKU A JEHO MILÉ
Ta, která ssála, upír vyssátý, Smrť, pohřbívat šla k slunce západu. Přihlouplý sklepník, ve frak upjatý, s dámičkou přibyl v smutků zahradu. Na milencovy před tím útraty do rána krásná kvetla nálada. Pak řekla: že je hlupec proklatý. – Že naposled s ním spí. – A nerada. – To bouří vztek... Když ne, tak navždy spát. A naposled... Leč ještě milovat. Až ničí nebude, když jeho není. Toho se nenadála, s kým a jak, a že tak brzy hloupě zavře zrak. Tak bez pomsty. – Tak bez opovržení. – 15

Kniha Vybouřené smutky (in Dílo Antonína Sovy, svazek 2) (1922)
Autor Antonín Sova