MELANCHOLICKÁ VZPOMÍNKA

Antonín Sova

MELANCHOLICKÁ VZPOMÍNKA
Počkejte... Zda si někdy vzpomenete na světlé modříny na kraji lesa? Tam celá léta teď již nepřijdete. – Modříny vysekali blíže lesa. – Tam o samotě vždycky snění kleté, žaloby, protesty mi srdcem třásly. Počkejte, zda si na to vzpomenete? Dětinské lásky. Pohádkově shasly. Před léty dvaceti jsme se tam vídali s tou bledou holkou, honem, jak jí říkali, – oh, já ji uměl vydrážditi všecku! Ale už tehdy příliš vážná byla, – pak se mi vdala... a po prvním děcku utekla muži, pak se otrávila. 16

Kniha Vybouřené smutky (in Dílo Antonína Sovy, svazek 2) (1922)
Autor Antonín Sova