POSMĚCH OČÍ

Antonín Sova

POSMĚCH OČÍ
Žal, který zdrtil, očima se dívá drze cizích lidí. Nás nešetrnost dojímá pohledu, jenž nám v nitru slídí. Lítostný oheň rozdýmá se každou drobnou srdce pídí. Očima z ledu hroznýma kdo chápe z cizích to, co vidí? Žal, který zdrtil, může být, jen žena mohla zasadit a démon, jenž tvou duši rve. To baví... krásným divadlem je zřít tě, rozdrcena zlem a ubitého do krve. 18