Já potkal ji kdysi Mladá hořela studem a marnou touhou(Na)
a děla Já vyšla jsem z domu a nemám teď nikoho Ubozí byli(Na)
ti kteří mne zrodili Rvali se v hádce o sousto chleba(Na)
A bych jim je nebrala slabým já vyšla v pozdní té noci(Na)
Kdos na mostě klnul v nadlidské výši se týčili svatí(Na)
a řinčely vozy a čivy tak tupé již s bolestí vnímaly(Na)
v sluch řezaly zvuky však temno nad domy věžmi a kostely(Na)
se smytým smíseno zlatem a s modrem nebes rostlo(Na)
A teď jsem již věděla ztracená nikdy se nevrátím nikdy(Na)
že naposled zřela jsem přirostlou jizbu k trámoví půdy(Na)
že naposled dlela jsem s rodiči nadávkám naslouchajíc(Na)
a že mi tam nepatří pranic než květiny zapomenuté(Na)
A vyšla jsem Zoufale bála se něčeho s muži se setkat(Na)
těch znajíc výstrah z dětství nešťastně zdupaných družek(Na)
jež lkaly proklínajíce zkažený život muži(Na)
již nasytivše se jich s dětmi je v náručí zanechali(Na)
Tak nerozhodnuta leč odvážná plížila jsem se k mostu(Na)
loď dole jak z ocele lákala světly dvou bdících oken(Na)
jež hučící lákal kde za dětství mnohé jsem prostála chvíle(Na)
kde znala jsem všecka místa kře každý kout bílého kláštera(Na)
Kam ke komu jíti Já neznala cesty a ani nehledala(Na)
vše lhostejno bylo v té chvíli Tam kam mne povedou oči(Na)
Já domova nepoznala mne neznámo jeho kouzlo(Na)
Teď nad řeku schýlena věřím v bezpečnost temné hloubky(Na)
Já snila kdys kdokoliv dobrý by do malé vzal mne jizby(Na)
v níž nespokojí se lenivá krasavice a tučná(Na)
jež o zábavách sní bez práce bez povinnosti k muži(Na)
jenž vysiloval se prací co ona dobývá hlupce(Na)
A snila jsem aby mne na loktech hýčkal ten zklamaný jinou(Na)
ten s přítěží bezcitných loutek jenž klopýtá životem mlčky(Na)
já přála si aby poznal že vroucí jen vítězí srdce(Na)
že prohrál život kdo otročí otročí prázdné kráse(Na)
Ten nepřišel o němž jsem snívala Nezasnoubil se nikdo(Na)
s mou bídou a s bolestí mojí s vrtochy mladých žalů(Na)
Rád neměl jen tělo mé pokořit chtivými pohledy toužil(Na)
a za chvíle zaplacené chtěl okořenit svou radost(Na)
A Pane už nevím co snila jsem Viděla jsem však záhy(Na)
že za tu hanbu již poskyt mi život by nestálo žíti(Na)
když nabízeli mi šperky jež družky by neodmítly(Na)
i zlato jež mnohá si cení nad věrnou lásku mužů(Na)
Já v lásku jsem nevěřila šla z povzdálí myslíc na ni(Na)
a nemohla jsem jí žít že plakala vězněná ve mně(Na)
Já nemodlila se k svatým že nepřispěli mi nikdy(Na)
by zkrátili moji cestu jež v každodenní šla zmatky(Na)
Já v svaté jsem nevěřila šla kolem a neznala jména jich(Na)
mně lhostejni byli jak náhrobky bílé hřbitovů krásných(Na)
já mezi hanbou a smrtí podél cizích šla zahrad(Na)
vždy určena sít a zalévat záhony pro radost jiných(Na)
Jak opilá šla jsem někdy kdy bílé zakvetlo jaro(Na)
kdy za hudeb večerem teplým šli milenci stuleni k sobě(Na)
a zmučení muži šli hněvem žen žárlivých na jejich milenky(Na)
a ženy jež toužily po tanci zábavě hovoru s mládím(Na)
Mně někdy se zdálo že omdlévám slyším rozkošné zpěvy(Na)
těch věcí jež nežily z pokojů bílých vil v zeleni skrytých(Na)
mne volaly dětské hračky a výbavy z prádelníků(Na)
ze zrcadel skříní se smály oprášené sošky(Na)
Já zadívala se na pohyb záclon kde zdálo se mrtvo(Na)
a román jsem snila Jak vzduly se záclony bylo však jisto(Na)
že smějí se v zoufalství komus kdo hledal a nenašel v manželství(Na)
Hle ubožáčka jak zklamala bílá hloupoučká žena(Na)
Kdy v nemluvně chvíli jsem zřela jdou milenci vyčerpáni(Na)
Já za pasem vadnou růže on za listem lupen serve(Na)
chce výměnou pohledů sedrané srdce druhé najít(Na)
tu křikla jsem po lásce rvala si vlasy jak sražená bleskem(Na)
Mé družky mívaly muže Ti rvaví byli a snědí(Na)
ti líbali je i krotili ranami pěstí a bičů(Na)
a přece se milovali jak dravci zbrocení krví(Na)
ba já jsem vždy toužila po ranách milujících rukou(Na)
Ne nepřišel nikdo mne nezranil láskou a nesblížil ranou(Na)
a výhružným ramenem neobjal tělo jak svěceným kruhem(Na)
by přístupu neměl jiný bych jinému nepatřila(Na)
jen tomu od něhož radost i bolest brát stejným je štěstím(Na)
Kam kam teď půjdu je lhostejno Vím však že dneškem jsem ztracena(Na)
že nikdy se nenavrátím že žíti i umírat těžko(Na)
Se žhnoucími zorničkami vržena na rohy ulic(Na)
nuž vaše jsem bezejmenní Což není dnes noc mé smrti(Na)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
19 |
| Celkem veršů: |
76 |
| Neurčeno: |
76
(100 %)
|