I ve vsích usnula nenávist jen bledé a choré odevzdání(Na)
za pluhem skřípajícím šlo po šedivé smutné po zamlklé pláni(Na)
Tam zástupy dětí hladových křičely po chlebě při západu(Na)
Šel večer po vsích o berli jak žebrák mdlý za lesy vzadu(Na)
I po městech spala nenávist ač po krčmách opilé hlasy řvaly(Na)
a kouřící černé komíny se s vážností drzou pozdvihaly(Na)
Ty hubené ruce u strojů ty byly dnes nesmluveny němy(Na)
neb příliš byly již umdleny a příliš těžky visely k zemi(Na)
A přece z těch zpupných nikdo dnes odvahy neměl tomu se smáti(Na)
A žádný ten hrozný nehnul se pes by nezachřestil svým těžkým zlatem(Na)
a každý kdo krásnou ženu zřel ji bál se přilákat gestem a slovem(Na)
z nich každý kdo stáda zkoupit chtěl se bál je pokoušeti kovem(Na)
Neb všude dnes spala nenávist a před ní každý zamknul se s chvatem(Na)
a zachřestit se každý bál tou něčí krví prosáklým zlatem(Na)