Do sebe vnořen, naslouchám v bolestné chvíli
ten horečný pokřik vzbuzených ve mně hlasů.
V nich zlozvuky velkých zklamání zhluboka kvílí
dnů ozvěnou, v dlouhém zmírání časů.
Ze skleslých generac nevane radost ke mně,
vše pozdních kultur velikost únavou plní.
Hledejme sebe, sebe... Tam nových lidí země.
A ohně rozžaté tam v obzorech se vlní.