PÍSEŇ „ZASE O JEDNOM DNI“

Antonín Sova

PÍSEŇ „ZASE O JEDNOM DNI“
Den zdechnul. Bídně. Jak chycená zvěř v zakrytou jámu věčnosti se sřítil. Ustydlé krve stopy kanou v šeř a v kalužiny žlutých ulic. Oh, světlo! světlo! světlo! Tápaje po zemi osleplý se večer vleče. A proudem lidstva, ruchem tramvaje splývavé, zdloužené se táhnou stíny. V jakémsi prázdnům směšnu zahynulý ten den odněkud ještě zakřičel. Mlč! Kliď se! Chytrákům jsi zahřál hnízda? Mlč! Mne se neptej! Co’s ode mne chtěl? 116