GLOSA

Antonín Sova

GLOSA
Jen toho bych bál se: že smířím se naposled s tím vším, co jsem soudil příkře, prostřední a malé. Jen zpustnouti bych se bál, brát zisk a řemeslnět a k odbytu vyrábět zboží k šosáků laciné chvále. Být silný a neusmířen, ni nezískán penízem. Jej nečekat v nejhorší čas, jenž v kompromisy nutí. Pod oblohou jasnou ať neuvězní mne prodajná zem a štědrost ať nezíská zásluh si moje o peruti. 120

Kniha Vybouřené smutky (in Dílo Antonína Sovy, svazek 2) (1922)
Autor Antonín Sova