SLOKY

Antonín Sova

Tvé obilí zdlouha zraje a víno těžce kvasí, když krajané znechutili ti smíchů pláč a smích pláčů. Bouř vyzní ozvěnou marnou, tvé léto je beze krásy. A střízlivé vystydly oči zklamaných vyznavačů. Nuž, rozžhni svá všecka světla... Však zavři budoucně dveře před nesmírných obdivů slovy, opojeného mládí. I před vystřízlivěnou láskou, která zpět obdiv béře a před zráním, které mýlí, před jistotou, jež zradí.

Patří do shluku

žíznit, vyznít, trýznit, odříkání, poznání, marný, maska, cítění, soucit, unikat

101. báseň z celkových 541

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ÚTOČIŠTĚ. (František Rybář)
  2. JEDNOMU Z MNOHÝCH. (Viktor Dyk)
  3. PŘEDJARNÍ PÍSEŇ (Božena Benešová)
  4. SLZE. (Alois Škampa)
  5. SMUTEK. (Adolf Brabec)
  6. XV. (Josef Kubelka)
  7. VTEŘINY (Božena Benešová)
  8. IV. Blah, kolej vlastní kdo ryl na své cestě, (Matěj Anastazia Šimáček)
  9. NOVELLA D’ANDREA (Božena Benešová)
  10. JINOCH. (Richard Weiner)