PO BÍLÝCH NOCÍCH...

Antonín Sova

PO BÍLÝCH NOCÍCH...
Po bílých nocích táhly černé dny jak vrány vzduchem krákoravé, padaly s šumem v prostor bezedný, – po bílých nocích dny se vlékly tmavé. Mé byly noci bílé, třesavé, šílenstvím nadějí se rozepěly, že vstávaly sny moje churavé a v travách zahrad mých se procházely. Dny černé byly však a bídácké, po prázdných stádech puklým echem znící, a plny surové a chytrácké morálky mstivé a morálky bdící. 143

Kniha Vybouřené smutky (in Dílo Antonína Sovy, svazek 2) (1922)
Autor Antonín Sova