PROSTÉ SLOKY.

Antonín Sova

Já nikým víc milován nebyl než pouze dítětem svým(Na) A je to již za pozdních dob kdy šediví starostmi hlava(Na) Já stále jak za mládí neznámý poeta dobře vím(Na) že opatrně však uctivě vyhnula se mi sláva(Na) Teď večery záhy když klepou já v kout svůj se uklízím(Na) a v náručí synka si držím jenž prosí o zábavu(Na) zas divoké radosti mládí svého vyprávím(Na) dech lesů zas slyším šumět a za zády bukot bravu(Na) a z oživlých dobrodružství chalup rozpadlých(Na) své upřádám báchorky dávné časů dobrých i zlých(Na) jdu po hřebenech kopců a po žluté cihelen hlíně(Na) jdu údolí úbočím parným a v olší chladivém stíně(Na) kdes u samot odpočívám tam se synkem jíme svůj chléb(Na) a v studánce křišťálové svůj namáčíme střep(Na)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	3
Celkem veršů:	14
Neurčeno:	14 (100 %)