Ó hory na kterých slunce jasnější větší vzhoří(Na)
když obrovské sosny do hlubin stíny metají(Na)
Když dole mha bílá pod nimi podobna je moři(Na)
kde hynou kde mizí kde věčně přeludy klesají(Na)
Jsem emigrant myšlenky Stezkou jdu sám a sám a sám(Na)
kleč nízkou a ostruží před sebou pouhé houštiny mám(Na)
v mech bořím se shnilé sprchává jehličí(Na)
kdes nad hlavou sosny se veličí veličí(Na)
jich kmeny a kořeny svrasklé jak blížím se stále k nim(Na)
za sluncem větším a prudce poledním(Na)
Kdys barbaři přes hranic temena s oři přelézali(Na)
tu v předhistorickém šeru Zde napiatá kopyta(Na)
k smělému skoku vznesla jak tětivou pružnou vzpialy(Na)
holeně ořů by slétly v horská koryta(Na)
Tu za ořem oř a barbar za barbarem(Na)
se plížily voje do nížin vyhladověny zmarem(Na)
národům pomstu nesouce nad ohni zdušenými(Na)
zvěř lapenou pekly si hlasy křičely surovými(Na)
a ssajíce z kostí a z masa krvavého a z tuku(Na)
při barbarských písních a louten divokém zvuku(Na)
se chystali se lstivou krutostí lví(Na)
svá slavit hrozná vítězství(Na)
Teď hory svaté nesmírné bohy kdys obydlené(Na)
pod jejichž kročeji zbělely vrcholy na výších(Na)
ó štíty k nesmírné výši až k nebesům zamyšlené(Na)
a k propastem v nezřených hloubkách svých(Na)
na očistné pouti své jdu člověka uctívati(Na)
v tom velikém slavném mlčení(Na)
skvrn travnatých pode mnou dole kde pramen se stříbrnatí(Na)
kde hvozdů lká černých temné šumění(Na)
Snů emigrant vyhledat jdu si neobjevenou zemi(Na)
jak přede mnou kráčeli mnozí jak také kráčíte vy(Na)
Tak lidstvo já chápu pouze Jak objeviteli je mi(Na)
když procitne nad dílem svým a pocítí úlevy(Na)
Nic nevzal jsem s sebou jen lásku jíž uctívati mohu(Na)
co potkávám cestou co nechávám daleko za sebou(Na)
ku vzrůstu člověka zpívám zbožné modlitby k bohu(Na)
by člověk je dole poslech s duší pohnutou(Na)
Má smysl mé odloučení jak synovské s bohem dání(Na)
rodnému domu jenž drobný mi zmizel za obzor(Na)
Jak mateřských retů teplé a zamlklé zulíbání(Na)
jímž naděje jejich všecky mne pudí v nesměrno hor(Na)
Že vzdálen jsem rostou mým touhám a nadějím větší křídla(Na)
že se stromy hovořím s ptáky a travami sám a sám(Na)
já cítím že v nitru mém hnula se černozemní zřídla(Na)
že volně jak obrovské sosny v prostor já vyrůstám(Na)
že na lidské bolesti dívám se dobrý a spravedlivý(Na)
i na hrůzy zaviněné i na ty jež přepadly(Na)
že pramen mé krve teplejší je a věčně živý(Na)
v něm podněty k silnému životu nikdy nezchladly(Na)
že vroucním víc vzpomínaje běd ústrků ponížení(Na)
že zraju víc zvídáním a domyšlením zel(Na)
že prodlužuji si věčně v horských výších snění(Na)
bych k mocnější ještě lásce svou lásku pobízel(Na)
ku všemu co živo co růst svůj si zoufalým bojem brání(Na)
co k žití se probíjí přes věky činy zlé mrtvoly(Na)
co v neustálém a živém víru a kolotání(Na)
se zachrání schopné žít nechť vraždí je cokoli(Na)
já emigrant myšlenek svých v čas pravý vzpomenu si(Na)
zas jako k své matce se vrátím jíž visel jsem u prsou(Na)
jí zralou svou duši dám a prošedlý vlas dřív rusý(Na)
a na úpatí se hory zas sejdem kde mezníky jsou(Na)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
Počet slok: |
7 |
Celkem veršů: |
62 |
Neurčeno: |
62
(100 %)
|