Idylly v létě začínají
v bezvětrných a jasných dnech...
Jiskřivá vína v duších hrají,
fialy voní v záhonech...
Do bílé kůry břízy vrývá
slunce své jméno plamenné...
Polibků věrné lásky chtivá
chvěješ se u mého ramene...
Směji se, idyllu božskou maje
na mysli, světů zrození...
Idylly končí vyhnáním z ráje...
Chvěješ se, mladé mé stvoření?...
Idylly začnou hostinami,
král kdy si k důvěře získat chce lid...
Idylly končí guillotinami,
když se chce královské krve pít...
Idylly začnou láskou a sněním,
a než se bolest objeví,
idylly končí chlácholením
zardouseného Panenství...