Tak smělý jsem, jak jsem vždycky býval,
i citlivý tak, jak vždy jsem byl.
Však přijde-li do cest žák můj, rival,
chci donutit jej, by zvítězil.
On ode mne v dlouhých se nocích učil,
jak zápas je čestný a přísný cíl,
on přebytečnou mou zbraň si půjčil,
mých předností cnosti si osvojil.
Jej učil jsem, pouta co rozbíjí,
jej učil jsem novými jary kvést
a nových dnů evangelii.
Nuž vítězit uč se, žáku můj,
byť na mně samém, toť má též čest.
Jen srdce mé šetř... a pamatuj.