A to byl pastýř dobrý! Světlou tmou
jenž beránky mi vehnal v jizbu mou!
Jak se to vlní, stříbří, na sta hlav,
je tichá noc a tiché vrby, tichý splav.
Jsou tiché sny... Mdlé tóny po kraji.
Snů beránci se ke mně lísají,
jich hlavy vlní se u hlavy mé,
na rouně jich se krásně zadříme.
A pastýř dobrý na práh si mi sed‘,
naivní teplo do par světlých před',
co ran mých krev šetrně lízali
mí beránci, ji rounem stírali.