Žnec v každý čas čekal již připraven(Na)
a brousil si kosu svou(Na)
Žnec hospodář kosmu zřel k rovinám ven(Na)
dnů světlem a nocí tmou(Na)
Ať v první zeleni sojky hvizd(Na)
táh větrem z ptačích hnízd(Na)
ať z prvních jaří zadých van(Na)
ať pozděj zřel obilí růst(Na)
ať v podzimní líše slech skřípat pluh(Na)
ať sněhy vál těhotný zimou vzduch(Na)
on pro vše měl zrak a sluch(Na)
On každého krta a ponravu zřel(Na)
i vrabce i čermáčka ze všech stran(Na)
zřel pole slech každý kyv a šust(Na)
jak sta mil tak obcházel(Na)
To Žnec byl jenž v kosmu nezměrném(Na)
úrodu tvorstva žal(Na)
let tisíce brousil svou kosu ji bral(Na)
vždy v přátelství důvěrném(Na)
Ta neviditelná mu mávala k zemi(Na)
jak trpěliv sklízel a díval se němý(Na)
jak klesaly noci a vstávaly dny(Na)
žár střídal se a mráz nevlídný(Na)
Co předčasně zkvetlo neb dozrálo(Na)
vše jeho kosu poznalo(Na)
Dešť jarní když milosrdně zdvih(Na)
křehoučkou zeleň širých lích(Na)
hned nové se úrody zdvihaly(Na)
a jedna druhou stíhaly(Na)
Žnec na vše co rostlo otcovsky zřel(Na)
On každičkou trávku slunci předal(Na)
i měsíci jenž chladný zvedal(Na)
se nocí a jenž tišit měl(Na)
tuch zklamaných nesmírný žel(Na)
Žnec cítil v šum harmonických sfér(Na)
co pokosit z rána co v podvečer(Na)
a nocí dnem procházel kosil zas(Na)
své lidstvo i tvorstvo strom květ a klas(Na)
vše zkosit šel což tu kvetlo neb zrálo(Na)
v objetí slunce žhnulo a plálo(Na)
Hle celý Kosmos se k němu modlí(Na)
i roviny zelené černý les(Na)
vše žasne na čem kosa prodlí(Na)
a vše se dívá do nebes(Na)
a vše je nasyceno zoří(Na)
žehnoucím sluncem jež láskou hoří(Na)
už na svém loži v červáncích(Na)
z vlhkých par jak na zem vstává(Na)
zároveň vítá i s bohem dává(Na)
a živé i mrtvé líbá na spáncích(Na)
Žnec vesmírem kráčí s kosou svojí(Na)
a předurčenou žne úrodu svoji(Na)
jak jasnozřením ji zvolil svým(Na)
a za ním co mrtvo slunce líbá(Na)
až zvoní to zrním drolivým(Na)
až polibky bolí jak nízko se shýbá(Na)
kotoučem ohnivým(Na)
Jde po polích po vsích a po městech žít(Na)
a čeho se tkne tam pozorný klid(Na)
Krok zaskřípe v písku pod horou(Na)
a chudou zašustí komorou(Na)
Teď míří k městu v spleť jeho střech(Na)
jde palácových po schodech(Na)
a tiše li zkosil kde světla shasil(Na)
on po kobercích dech smrti nasil(Na)
Teď z chatrčí vyšel a z továren(Na)
kde rachotící kola duní(Na)
a z předměstských obrovských kasáren(Na)
před nimiž děcka řvou a se sluní(Na)
a z blázinců a nemocnic(Na)
kde vytřeštěné mu žaly zří vstříc(Na)
i z malých idylických domků(Na)
před nimiž květin pár a stromků(Na)
tam všude zkosil a všude žal(Na)
a současně sil Pak bral se dál(Na)
A pokoseným by spalo se líp(Na)
stlal lístky z růží a květy lip(Na)
slal vlažné větry zpěv ptačích hnízd(Na)
za listem žloutnoucí pouštěl list(Na)
byl všudypřítomný nastlal v skon(Na)
hmyzů a zvířat milion(Na)
a třeslic květů stromů trav(Na)
pod tisíce těl a mrtvých hlav(Na)
přerodem novým vykouzliv(Na)
převzácné zemské prsti div(Na)
na novou setbu kosmických niv(Na)
Kde zkosil zas nový život rost(Na)
za pláčem vstal smích za propastí most(Na)
A za každou smrtí zas život tu byl(Na)
za půlnocí den vždy rozsvítil(Na)
vzduch vláh jak zvonů ozvěnou(Na)
před jarem a život prosvítal(Na)
zas stoupaly mízy a sojky křik(Na)
zněl z lesů tmou pramen prokmital(Na)
a jarní dešť silou zdvojenou(Na)
svou prášil duhu o trávník(Na)
Žnec hospodář kosmu šel po lánech svých(Na)
Kde smrti sníh sešel květ žití se zdvih(Na)
a pod dobrotivou rukou jeho se dělo cosi zázračného(Na)
kde požal tam nasil tam řozžeh kde shasil(Na)
a na troskách zašlého bytí(Na)
tam mnohonásobné a věčné a slavné se křísilo žití(Na)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
17 |
| Celkem veršů: |
102 |
| Neurčeno: |
102
(100 %)
|