Jabko ze Sodomy
Krásou zevně vábí chuť,
Popel však jest a zlá rmuť
Vnitřek jeho nevidomý,
A kdo z něho okusí,
Všechnu chuť si ohnusí.
Jabkům ze Sodomy
Člověk mnohý podoben,
Jedový jest pohroben
Had mu ve svědomí.
Vně jest růže, lílije,
A vnitř jed jest od zmije.
Pozval boháč k sobě
Ve schytralém nálezu
Apostola v Efezu
Ku proslavné době:
Hodlej s námi stolovať,
Chcem se v lásce radovať.
Byla přemilostně
Ustrojena komnata,
Lihotaly od zlata
Nábytky se skvostně,
Stůl vše sklady poskýtal,
Úsměv líbý zavítal.
Koj se Jene svatý
Také lásky výjevem!
Připoj s druhů prozpěvem
Zpěv svůj s nebe vzatý.
Což to bude líbý zvuk,
Jakby andělský hrál pluk.
A když radost vzrostá,
Pronáší se hodů pán:
Nejdražší buď nápoj dán
Pro našeho hosta;
Dejte vína z Indie,
Jan nechť nám je připije.
S laskavostí lichou
Číši jemu vystírá;
A Jan číši odbírá
S tváří bohotichou,
Ač ví, že tam smíchán jed,
Nemění se jeho vzhled.
„Mysl vaše bystrá
Jedu v číši nalila,
Leč té lsti mne posila
Zbaví mého mistra;
Veliká moc jeho jest,
Vzdávejte mu všickni čest.“
I zří v nebes výše,
Rukou vzhůru pozvedá,
A tvář jemu osedá
Záře od Ježíše.
A an zírá celá chýž,
Dělá nad tou číší kříž.
Aita toho divu!
Číše se tu zapění,
Jed se v hada promění
Z kříže toho vplyvu.
A had syčí, jekotá,
Lid se strachem drkotá.
A když v outěk v strachu
Dal se lid ten surový:
Tu Jan hada osloví,
By se složil v prachu.
A jak Jan mu poroučí,
Skládá se had v kotouči.
Tu svět mocnost Christa
Z divu toho poznává,
V službu se mu oddává
A se na křest chystá.
Tak klam v zkázu strojený
Vydal spásy prameny.