Nejsou ony největší to strasti,

František Sušil

Nejsou ony největší to strasti, Jež Hus, Žižka zděli otčině, Že jsou města, kraje nevinně Ohni dána do zžíravé pasti. V pekelnější blaho naší vlasti Ocitlo se jimi hlubině, Že jest jimi srdce svatyně Uvržena byla do propasti. Hradby vstaly, města rozkvetla, A již dávnou obnoveno mocí, Co zlost mečů byla uhnětla. Ale mysl nechce vstáti z noci, A zrak pořád vrací od světla Pobádaná zlostných vášní bodci.

Patří do shluku

seč, voj, bitva, chrabrý, meč, pluk, nepřítel, nepřátelský, vrah, zbraň

459. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Smrť zrádcova. (Jan Evangelista Nečas)
  2. 63. Starý a nový pohled. (Jan Slavomír Tomíček)
  3. JAK OVĚTRALÉ SKÁLY. (Josef Václav Sládek)
  4. 405. Předce tento zbor stín jeden špatil (Jan Kollár)
  5. Dvě cnosti. (Augustin Eugen Mužík)
  6. Nastávají nyní tuhé boje, (František Sušil)
  7. I. Kdo lásku k vlasti drahé v srdci chová (Bohdan Kaminský)
  8. Jednání druhé. (Jindřich Böhm)
  9. 79. Divoch ráj ten bohumilý znítil – (Jan Slavomír Tomíček)
  10. 75. Nad Slávií má se chvěla duše, (Jan Slavomír Tomíček)