1. Cizina a vlast.

František Sušil

1. Cizina a vlast.
Tu mne nechte, tu vlast má, Tu mne každé kvítko zná. Tu mně růže zarudá, Tu mně potok zahudá, Tu mně suslí sladce vzduch, Tu se kochá v písněch duch. Tu mou hrudí chodí slast, Tu se toulí ke mně vlast. U vás na mne padá sníh, Tropíte si ze mne smích. Čemu nejvíc dávám čestčest, Balatkou jen u vás jest. Kroj můj jest vám hol a lys, A můj jazyk jest vám ciz. Nelíbí se vám můj rod, Jinozemec jest vám vhod. Toť ta mezi námi hráz, Proto nejdu mezi vás. [7]