5. Obraz Panny Marie.

5. Obraz Panny Marie.
Jak jest krásen obraz ten! Rájský nad ním vzchází den, Prasvětové vesny slast Nalezá v něm novou vlast. Přemilostná jest to tvář, Nebeská z ní line zář, Oči ty – dvě dennice Z blankytové kvítnice. A jen pohleď na čelo! Nebe se v něm rozskvělo, Moudrost na něm vzala stan, Jíž se koří nebešťaňnebešťan. Všecko na ní v souhlasu Splývá v sličnou okrasu, Z pletě, jenž ji odíváodívá, Sladká vůně zavívá. 12 Zdá se, že ret odmyká, A že mluviť podniká. TaTa, jenž jí jde z ústouústou, řeč Čírá jestiť medoteč. Ó kdož vypíše ten vděk? K úctě nutí samoděk. Rozkochán k těm pravnadám Já též nice upadám. 13