11. Pěstoun.

František Sušil

11. Pěstoun.
Kdo děti učíš ve školeškole, Buď pilen ve svém úkole, Buď otcem jim, buď mateří, Ať tobě zcela důvěří. Stroj zrakům jejich osvětu, Kel duše jich veď k rozkvětu, Nechť zrají v duchu plody jimjim, Jak réva zraje na podzim. Co kladeš v jejich mladou hruďhruď, To semenem jim věčným buď; Jich ňádro spájej z pramenů, Jež tekou s věčných čeřenů. Střez před mrazem tu bylinu, Co seješ v jejich hlubinu, A vyplej buřeň koukolů, Co kazí sej tvých oukolů. 24 Pouť jejich růžím ustýlej, Vždy s láskou se k nim umílej, A po životě po celém Jim bývej strážným anjelem. 25

Kniha Smíšené básně (in Nové básně Františka Sušila, díl 2) (1870)
Autor František Sušil