23. Nález.

23. Nález.
Kdež roste růže prostá hlohu? Kde utěšení najíť mohu? I ptám se dubu v mladém lese A ždám, že odpoví mně v plese. A dub mi v lese praví v tíšitíši, Že potěcha jest v jiné říši. I stanu tuto podlé vodyvody, Zda útěcha má tu své chody. A k odvěti šly zespod šumy, Leč byly to jen teskné dumy. Tož na kvítnatém stanu luhu; Snad potěcha jde z toho kruhu? A ozvala se s bolem trávatráva, Že potěcha zde neostává. 43 Tož podívám se do oblaků, Zda tam se zjeví těcha zraku. A obzor se mi zakabonil, A od oblaků déšt se ronil. I klesnu umdlen na opuce A smutně vzdychám v těžké muce. Tu padla záře na kmen kříže A s mysli padla všechna tíže. 44