26. Cit a rozum.

František Sušil

26. Cit a rozum.
Podlé citu neřiď, synu, Bárku svého života, Vrazíš snadno na skalinu A loď tvá se stroskotá. Cit se rovná hvězdy svitu Za jasného počasí, Když bouř vstane na blankytublankytu, Záři její zahásí. Ty se spravuj po rozumu Při životném oplavu, Nezděje ti bouře rumu A loď dojde přístavu. Magnetná jest rozum jehla, S ní loď šťastně pojede; Byť i všechna tma se sběhla, Ve přístav ji povede. 47