31. Večer.

František Sušil

31. Večer.
VizViz, tam za hor za čeřeny Vládce dne se ubírá, Večer s úctou zlaté pleny K odchodu mu prostírá. Žíha zlatá přečarovně Veškeren kraj ovíjí, A ta krása malbě rovně Z jezera se odbíjí. Ode mroucích protklá svitů Mhla se krajem rozplývá, Pokoj svatý od blankytu Na zemi se vylívá. Všechen tvor již s tužbou spánku Ukládá se v náručí, Každý hledá svoji schránku, Ani brouček nezvučí. Zavírají se mně zraky Též tou mocí tajemnou; TyTy, jenž sídlíš nad oblakyoblaky, Milostně bdi nade mnou! 54

Kniha Smíšené básně (in Nové básně Františka Sušila, díl 2) (1870)
Autor František Sušil