12. Přemnoho aj kvítkův otvírá slunku se v lásce,

František Sušil

12.
Přemnoho aj kvítkův otvírá slunku se v lásce, Přemnoho aj kvítkův otvírá slunku se v lásce,
Jedna slunečnice pak vezdy po něm se točí. Toť příměr jest náš! I není dost srdce otevříť, Potřeba jesti celé oddati srdce Bohu.

Kniha Smíšené básně (in Nové básně Františka Sušila, díl 2) (1870)
Autor František Sušil