53. Prostor a čas nám smrtníkům jsou závada stálá,

František Sušil

Prostor a čas nám smrtníkům jsou závada stálá(Na) Že věčnými nemůž duch se blahostmi žičiť(Na) Leč dán nám kvítek jímž čas jímž prostor uhýbá(Na) Jímž běh tvorstva ztichá jímž nebe v zem se mění(Na) Kdož kvítek ten jest Vroucná modlitba to jestiť(Na) Když se vší myslí duch ponoří se v Bohu(Na)

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

190. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. I. Pozvání. (František Matouš Klácel)
  2. ZIMNÍ SLUNOVRAT (Jan Opolský)
  3. 37. Toť kněz Páně! Jak mu svatá říza (František Sušil)
  4. 8. Náděje. (František Sušil)
  5. Ó CHVÍLE, VEČERY... (Jaroslav Vrchlický)
  6. Živobytí naše – to den krátký (František Sušil)
  7. Mou duší stále lomcuje (Jiljí Vratislav Jahn)
  8. 157. Když tě smutek jímá, kdy kalí se ti obloha mračnem (František Sušil)
  9. Života tajné úkony (Jiljí Vratislav Jahn)
  10. XLXIX. Píseň. (František Matouš Klácel)