117. Ajhle kterak krůpěj zachvívá tamto na listu!

František Sušil

118117.
Ajhle kterak krůpěj zachvívá tamto na listu!
Ajhle kterak krůpěj zachvívá tamto na listu!
Však než padla, raná vsála ji záře v sebe. Když tvůj duch tu klesá, tíží těla svého potištěn, Bůh, co ho dal, nazpět jej v nebe k sobě volá. 191 Leč v tom jest rozdíl. Krůpěj zcela v záři vymizne, Duch však jen šlechtí svůj v Bohu sobě živel.