122. O ty sysíčko milé, první ty poselkyně Vesny,

František Sušil

122.
O ty sysíčko milé, první ty poselkyně Vesny,
O ty sysíčko milé, první ty poselkyně Vesny,
Jímž předchodně ta svou návštěvu kněžna jeví, Úhledným spanilá nekrásila vesna tě rouchem, K úrupným se zimou háv dala tobě bojům, 192 Avšak vnitro plesá, když tvůj zableskne se příchod, An za tebou všeliké vesny dvořanstvo chodí. Zdrávo sysíčko budiž! Tys mého pronároda obraz! Tvůj pohled sladkou náději ve mně budí.