217. Tam žnou ženci jaří, srpové jim v hrsti se hemží,

František Sušil

Tam žnou ženci jaří srpové jim v hrsti se hemží(Na) Za stéblem v ryčném chřestotě stéblo padá(Na) Slyš jich zpěv slavný Prýští jim z hloubi se ňáder(Na) Jak po horách a dolích ozvěna slasti budí(Na) Nás ždá žeň jinaká se srpem když přistane anjel(Na) Jenžto život lidský sežne co stébla zralá(Na) Ó blaze kdož dozrál kdy musí se požínati dávať(Na) Zavzní v posledních s hůry mu hudba stonech(Na)

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

69. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ O ŽNÍCH. (Karel Dostál-Lutinov)
  2. Zřícenina. (Emanuel z Čenkova)
  3. Pro tvé svaté drahé rány! (Xaver Dvořák)
  4. Podzimní. (Emanuel Miřiovský)
  5. 1. Ráno za chlaďounké rosy (Marie Čacká)
  6. JDOU ŽENCI DO POLÍ. (František Kvapil)
  7. None (František Serafínský Procházka)
  8. Zpěvy ženců, léta hlasy. (Jan Pelíšek)
  9. Povolání ke žni. (Bohuslav Tablic)
  10. Srpnové večery. (Antonín Sova)