Šumící lampa bledě hoří
a bledě hoří na dně duše
zšeřelá lampa. Ticho. Sen.
Vzduch provlnil se novým rytmem,
rytmem tvých ňader a tvých kroků
a dechem tvojich věrných rtů.
Má hlava klesá, vzpomíná si.
Tys měla temné bezdné oči,
smyslné, horké, věrné rty.
Dnes nechoď ke mně! Děsím se tě!
Pruh temně modrý na tvém hrdle
a v očích plá ti zoufalství.
Tys neměla se vraždit! Měla’s
tak prudkou duši, udýchanou,
smyslné, horké, věrné rty.
A měla’s žízeň po životě.
A sílu lásky, sílu vášně,
smyslné, horké, věrné rty.