PÍSEŇ CIZÍ BOLESTI

Karel Toman

Noc míjí. A jak vítr stená, tvůj pláč mým nitrem zostra zní, smuteční vrbo, zasazená do dlažby čtvrti tovární. Oh smutek věcí, smutek duší a smutek marné revolty v hodině pozdní prudčej’ vzruší. Zbývá jen stisknout horké rty. Tak bloudím v sněžných vločků tanci a hledám rytmus pro svůj žal. Den vydráždil mne. Dissonanci v mém nitru večer neuspal. Lucerna tichá šeptala mi v ztraceném koutě předměstí tvůj život. Klesáš pod ranami. Kdo pomůže kříž donésti? Invektiv sykot hlavou letí a mstivých veršů vzteklý vír, jenž sílu nevdechne v tvé sněti a tvojí duši nedá mír. Mé srdce vichří. Vítr stená a v něm tvůj pohřební zpěv zní, smuteční vrbo, zasazená do dlažby čtvrti tovární.

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

189. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TERCINY. (Jaroslav Goll)
  2. Smutek. (Stanislav Kostka Neumann)
  3. NOTTURNO. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Vítr. (Jan Daniel Korvín)
  5. NOVÉ PÍSNĚ. (Adolf Červinka)
  6. Žaloby zmlkly... (Růžena Jesenská)
  7. V noci při práci. (Boleslav L. Černý)
  8. JÁ VYHLÉDL JSEM OKNY V KRAJ (Antonín Sova)
  9. VEČERNÍ NÁLADA. (Antonín Klášterský)
  10. XI. Již je půlnoc: všecko vůkol (Josef Uhlíř)