V ŘÍJNU.

Karel Toman

V ponurý večer planou svítilny třesavou rozteklou hrou. Ty’s hovorná dnes, a já nesdílný. Pochyby s vírou se prou. Poslední bouře v dálce usíná, zakrouží sežloutlý list. A přichází i naše hodina. Jsi jista? Jsem já si jist? Sblížením plachým vteřin míjivých koho jsme ranili, víš? Jak tryskla krví do mlh šedivých ta srdce puklého číš! Ovlhlá mříže hrobu vzpíná sem po tobě náruči chlad. (Ty shaslé oči temným pod vlasem znaly tak horoucně plát.) – Dej mír a pokoj mrtvým, podzime, nám živým naději dej a snu, jejž na dně duše nosíme, do jara dozráti přej.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

125. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PO BOUŘI. (Ferdinand Tomek)
  2. DEŠTIVÁ NOC. (Adolf Červinka)
  3. SLEPÝ (Viktor Dyk)
  4. Plíží se večery, plíží se teskna... (Viktor Dyk)
  5. Smutné večery. (Jaroslav Vrchlický)
  6. MELANĚ (Božena Benešová)
  7. Melodie. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Vzpomínka. (Adolf Brabec)
  9. TERCINY. (Jaroslav Goll)
  10. Smutek. (Stanislav Kostka Neumann)