PÍSEŇ ORÁČOVA.

Ferdinand Tomek

Kolikrát už, půdo, tebe obrátil jsem pluhem! Nikdo v celém světě není lepším tobě druhem. Brázdami-li za svým volkem v horku zvolna kráčím, potem, který s čela řine, šedé hroudy smáčím. A když doba odpočinku, jako Přemyslovi pluh mi stolem; v stínu hruše pěkně se to hoví. Kolem sebe rozhlížím se – Bože, jaká krása! Nad mou hlavou větřík letí, skřivan v modru jásá. A když dechu nabrali jsme, načerpali síly, kráčíme zas brázdou dále – já a volek bílý. Kolikrát už, půdo, tebe obrátil jsem pluhem! Proto ti snad nemůž’ nikdo lepším býti druhem. A kdyby snad przniti chtěl cizák tebe krotký, na obranu tvou bych s chutí chopil se své otky!

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

175. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Selské písničky. (Josef František Karas)
  2. Má milá, neboj se... (Bohuslav Květ)
  3. BALLADA. (Josef Svatopluk Machar)
  4. *** Vracím se k vám, rodná pole, (Josef Václav Sládek)
  5. Na poli. (Josef Václav Sládek)
  6. PÍSEŇ O ŽNÍCH. (Karel Dostál-Lutinov)
  7. Duma. (Ferdinand Tomek)
  8. K MILÉ (František Šimeček)
  9. Shnilé obilí. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Jarní duetto. (František Serafínský Procházka)