9. Večer.

Jan Slavomír Tomíček

9.
Večer.
Za horu již zašlo slunko milé, Ještě se jen kochá s skalinou; Mlha šerá pluje dolinou, Utišujíc vlnek šepty čilé. Ticho pastvec bravy žene bílé, Hájem zpěvové se nelinou; Tamto oráč tmavou roklinou K nebi patří, v klidné byty píle. Všecko v lůno pokoje se klade, I tys tichá, jasná vodičko, Labuť se již v tresti kryje mladé. Skloň se také se šumnými listy K duchu mému, tichá větvičko, Zachvěj pokoj neskalený, čistý. 103

Kniha Básně (1840)
Autor Jan Slavomír Tomíček