24. Poselství.

Jan Slavomír Tomíček

24.
Poselství.
Ty znáš dívku moji, luno krásná, Vlasy – černá noci jsou perut, Z oka blesk je ranní hvězdy sut, Líce mladinká to záře časná. Rubín lije červec v ústa spasná; Hlasové ti nesou ráje chut; Veselý duch v mysli odemknut V démantu co hravá záře jasná. Slyš mě, luno, co má ústa dí, Nemáš-li co jiné v pospěchu, V poselství tom najdeš potěchu: Duši kladu já teď do tvé záře, A s ní spěchej, kde mé srdce dlí – A plyň k ústům, v oči, v její tváře. 118

Kniha Básně (1840)
Autor Jan Slavomír Tomíček