34. Česká řeč.

Jan Slavomír Tomíček

Proudy harmonie, České zvuky, Rozkoše mé, srdce květiny; Slavných předků ducha plodiny, Krásných růží mladobujné puky. Meče vrahům, střelovržné luky, Vroucí lásky zlaté chyžiny; Čisté přírody vy rostliny, Jemné, silné – vanot – moře huky. Průhledné vy, hravoskvělé, jasné, Z moře citů perly vyplulé, Krašší nade všecky jiné krásné! Slavíte vy národ pro své krásy, Jako po obloze proslulé Boha slaví hvězd a luny řásy.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

328. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Starcův povzdech. (Matěj Havelka)
  2. Na plese. (Josef Kuchař)
  3. IV. Slunce. (Vincenc Furch)
  4. XXXIII. Za ty myrty nevadnoucí, (František Ladislav Čelakovský)
  5. Z JARA. (Karel Sabina)
  6. Růže – láska. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  7. Violinka. (Josef Jaroslav Langer)
  8. LXXV. Tamo růže kde nevadlé (František Ladislav Čelakovský)
  9. Básník v ohradě. (Šebestián Hněvkovský)
  10. XIV. Viz, mé dítě, jak se země (Boleslav Jablonský)