44. Citlivka.

Jan Slavomír Tomíček

44.
Citlivka.
Temnoto, ty duše luhův šerá, Ty jsi často v sebe ukryla, Ne co duchův ústa mluvila, Však co lkala mnohá lásky dcera: Černorouchá připni sobě pera, Co má ňádra za dne tajila, To chtí nynínyní, bysi vložila Do prostředu tajemného šera. Láska jako citlivka je čilá; Tkneš-li se jí prstem nestoudným, Již by ráda před tebou se kryla. Nuže pospěš noci, v rychlém kroku, Lásku ukryj očím přesoudným, A jen jejímu ji objev oku. 138

Kniha Básně (1840)
Autor Jan Slavomír Tomíček