47. Moje lýra.

Jan Slavomír Tomíček

47.
Moje lýra.
Také v struny sáhni, zpěvy mívejmívej, Jak se mile číše zaploní, A k ní chtivě ústa nakloní, S námi blahý nápoj z hroznů pívej. Milý v duši tvé se pěv ozývej O vnadách, jež dívka odsloní, Jak se rychle zejme oko ní, Na milosti zvuku jemně splývej. Aj, již láska zvučí lyrou mojí: Míno, Míno, slasti předrahá, Činů skvělých, dávné slávy zdroji! Svrhnu století dvou hrůzy běsů, Potom v slavném rouchu, Míno má, S bratry, se sestrami půjdem k plesu. 141

Kniha Básně (1840)
Autor Jan Slavomír Tomíček