62. Převleky.

Jan Slavomír Tomíček

Jakouž radost moje duše cítí, Zrnka vidouc v půdu vysetá; Z nich se jarý outle vymetá Klásek, bude veselo se chvíti. A co milého mi v tobě zříti, Housenečko rouškou odětá; Skvělý motýl z ní již vylétá, S kvítku spěje ku jinému kvítí. Slastí temení se pramen nový, Jaká z hory záře vysvitá? Ticho, ticho, neruš radost slovy. Vysoké vy, nebestrmé skály! Pode vámi spadne rouška má, Nad vás půjdu v onu modrou dáli.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

400. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POMNĚNKA Z ČESKÉHO LESA. (Miloš Červinka)
  2. PĚVCOVO PUTOVÁNÍ. (Václav Jaromír Picek)
  3. Jako stříbrný potůček (Emanuel Züngel)
  4. Na večer. (Matěj Havelka)
  5. 37. Žehnám vás, již lásky kraje zlaté, (Jan Kollár)
  6. Ludovíka. (Josef Krasoslav Chmelenský)
  7. K HORÁM! (Alois Jirásek)
  8. Pokání. (Jaroslav Martinec)
  9. 55. Hory. (František Sušil)
  10. XXXIII. Viděl jsem luzný kraj se stkvíti, (Gustav Pfleger Moravský)