66. Zvukové přírody.

Jan Slavomír Tomíček

66.
Zvukové přírody.
Ptactvo zbuzené již hlasně pěje, Sotva prchla noci povlaka; Zpěvný křivan spěchá v oblaka, Líbé zvuky ze hrdélka leje. Slavík blahozvuké písně seje, Skrytý křovinečky ve mraka; Tam on blaze o milosti lká, Tam se na zvlněném citu chvěje. Mé jen hlasy měly oněměti, Zamykal již ústa bludný čas, U hrobu měl celý národ tléti. A přec nad slavíka líbý hlas Kouzelná mé řeči lahoda, Krása, čarodějná svoboda. 160

Kniha Básně (1840)
Autor Jan Slavomír Tomíček