Hostýnské zvony.

František Táborský

Hostýnské zvony.
Od Hostýna zvony hrály, pod horou jsem v dumách stál, a ty zvuky se chorály vítr v duši zavíval, Jak by v cymbál udeřily, srdce mého dotkly se, zlaté harfy zavířily ve malebném obryse. „V šeru hor ti Víly tkají z ranní rosy štěstí báj, stromy, ptáci vyhrávají, že již k tobě letí máj.“ ,Chachachacha„Chachachacha! Chachachacha!‘Chachachacha!“ vítr smál se z plných plic, ,Jakýs„Jakýs blázen, divný brachu! Sen ti jenom barví líc.‘líc.“ ,Chachachacha„Chachachacha! Chachachacha!‘Chachachacha!“ vítr smál se z plných plic, a v ten chechtot dumné zvony mísily se hlaholíc. 23

Kniha Básně (1884)
Autor František Táborský