Prostý motiv.

František Táborský

Prostý motiv.
Býval jsem též ministrantem, zvoníval jsem velkým zvonem, a vždy hruď se blahem chvěla, že ten zvon tak krásným tónem vyzváněl až nad hor čela, že to srdce tlouklo zvučně, s varhanami nerozlučně. Chtěl bych zas býť ministrantem, hýbať lidstva srdcem, duší, by se ono rozeplálo jako skřivan v nadevzduší, by se ono rozehřálo ve náruči prosté, vroucí láskou věčnou, nehynoucí. Chtěl bych býti ministrantem, s ranních hvězd bych zvonem hřímal, že by trůny kátily se, na nichž zlobůh žezlo třímal, že by časy vrátily se, kdy jak slunce po obloze volnosť šla by v zlatém voze. 75

Kniha Básně (1884)
Autor František Táborský